Make War, Not Love!!!

Burzum - Historie - 2.část

14. února 2008 v 13:34 |  Hudba
Druhá část dlouhé historie kultovní norské black metalové smečky. Článek není z mé hlavy jen jsem něco málo upravil. Kdysi dávno jsem ho našel na internetu a myslim si, že je velmi zdařilý a obsáhlí. Posuďte sami...

Black metal a krvavá lázeň
Norská black metalová komunita, to nebyly jen kostely v prachu. Opravdu se ukázalo, že s těmito pohrobky není radno si zahrávat. Jejich válka však nezasáhla jen norské občany, ale i kapely, které jaksi "pošpiňovali" metalovou čest. Jednalo se především o death metalové bandy, jejichž popularita začala přesahovat rámec "únosnosti". Euronymous k tomu řekl: "My musíme znovu získat řízení, aby skutečné skupiny znovu mohly ovládnout vlastní scénu. Musíme šířit zlé a nelítostné kapely. Dnes neexistují žádné death metalové kapely, pouze "lifemetalové" kapely. Jestliže skupina pěstuje a uctivá smrt, pak je to death metal, a to bez ohledu na to, jaký druh metalu hraje. A "pěstování" smrti neznamená, že si budete myslet, že je to sranda nebo že vás zajímá krev, ale myslím tím, že jste schopni zabít prostě proto, že nenávidíte život!" Silná slova a maximální šílenství! Málokdo by si pomyslel, že tyto řeči se začnou měnit v činy. Asi nejznámější incident se stal ve Švédsku při stockholmském vystoupení GOREFEST (tour s DEICIDE a ATROCITY). Skončil pumovým atentátem na Holanďany! Naštěstí se ale nikomu nic vážného nestalo. Prsty v tom mají BURZUM a MAYHEM! Ve Švédsku však ještě na chvilku zůstaneme.
Norské black metalové hordy měly samozřejmě spoustu odpůrců, ale rovněž i zapřísáhlých fanoušků či fanynek. A právě jedna osmnáctiletá švédská princezna, říkající si Maria (civilním jménem Suvi Marjatta), se rozhodla své norské idoly ve věčném boji podpořit. Byla prý tehdy členkou organizace s názvem "Black Circle" a rozhodla se vzít osud do vlastních rukou. Někdy v červnu roku 1992 navštívila rodinný dům Christoffera Jonssona z tehdy death metalových THERION, tiše zotevírala všechny okna, dveře a polila je acetonem. Pak už stačilo jen škrtnout sirkou. Na vchodové dveře ještě stačila nožem vyrýt tento vzkaz: "Byl tady Count a brzy se vrátí!" Jestli se domníváte, že v domě nikdo nebyl, tak to se mýlíte! Leader THERION spal, když tu náhle ho probudil zápach dýmu a acetonu. To bylo štěstí! Vyvázl bez vážnější újmy. Žhářku brzy poté dopadla policie a zde je citace z jejího deníčku: "Udělala jsem to pro našeho vůdce, pro Counta! Miluji ho! Jeho představivost a fantazie - to je něco neskutečného. Chci pořádně ostrý a nabroušený nůž..." Norské black metalové kapely se začínají stávat postrachem i dalo by se říci, "kolegům v branži". Nikdy nikdo neví, kde se smečka vlků vynoří. A boj za pravověrnost metalu v podobě, jakou předváděli např. SODOM, VENOM, BATHORY se ještě více rozohnila nástupem hard coru. Euronymous tyhle trendaře označoval nálepkou "HC prasata" a snad v každém výroku ve spojitosti s metalem se do nich opřel. Z pohledu dnešní doby…úplné plýtvání slov. Pokud máte pocit, že jsem od hlavního tématu BURZUM malinko přeskočil, není to od věci. Životy Counta Grishnackha a Euronymouse z MAYHEM byly počátkem devadesátých let tak propletené, že je od sebe nelze oddělit. Všechno však má svůj konec a tím jako kdyby se uzavřela jedna kapitola norské black metalové vlny. Count Grishnackh a BURZUM, magické to spojení a hudební uspokojení. Ta pravá odměna pro Counta však přišla v době, kdy se podílel na tvorbě prvního alba MAYHEM "De Mysteriis Dom Sathanas". Byl na vrcholu blaha, ovšem nadšení brzy přerostlo v drsné hádky mezi ním a Euronymem. Nakonec Count dostal z kapely padáka a MAYHEM, posílení o maďarského vokalistu Attilu Csihara z TORMENTOR natočili kultovní black metalovou desku bez něho. Basové linky, postavené na tělo Grishnackha si vzal do svých spárů sám Euronymouse. Count vyhazov těžce nesl. Začal znovu tvořit pro BURZUM, ale v jeho hlavě se plížily zlé myšlenky. Připadal si méněcenný a cítil, že jakmile nestojí s MAYHEM v jednom "pekle", ztrácí výsostné postavení v black metalové mafii. MAYHEM byl pojem, BURZUM jeho stín. Grishnackh se však cítil jako "ten, co prohrál". Navíc mu Euronymous přebral i jeho švédskou přítelkyni, což byl asi ten největší zdrcují fakt, který se naplnil 9. srpna 1993. Tehdy Count se svým kámošem Snorrem z kapely THORNS nasedli do auta a vydali se směrem k Euronymovu domovu. Jak tahle historka dopadla, vědí zřejmě všichni zainteresovaní. Je několik pramenů, které osudový moment líčí, každopádně jedno je jisté: návštěva
končí naprostým masakrem! Count Grishnackh Euronymouse ubodal dýkou. V těle oběti je nalezeno třiadvacet bodných ran a doslova celý byt se topí v potocích krve. Euronymous byl mrtev! Bylo mu pětadvacet let. Vraha se podařilo brzy dopadnout. Pro norskou policii to nebyl žádný problém. Mezi tím však ještě prý Count stihl zanechat na záznamníku vzkaz pro šéfa labelu Cadlelight, Lee Barretta: "Euronymous je mrtev, jdu se vychcat na jeho hrob!" Soudnímu procesu přihlíželo celé Norsko a black metalová scéna se pomalu začínala dělit na dva tábory, přičemž sirku do benzínu přihazují metalová vydavatelství, která představují CD "Det Som En Gang Var" (obsahově popsáno výše). Count Grishnackh alias Varg Vikernes "vyfasoval" jednadvacet let natvrdo. Bylo mu tehdy jednadvacet roků. Jeho hudební potenciál zůstane pravděpodobně nevyužit, i když…. Zde uvádím ještě ohlasy, které černý zločin provázely: "Euronymous byl mým nejlepším přítelem. Byl velice extrémní personou, stejně tak jako Grishnackh. Oba prostě porušili daný kodex života a smrti a oba za to pykali. Nejtrapnějším na tom však bylo to, co následovalo. Všechen ten mumraj a hysterie, která black metalové scéně dost uškodila. Došlo k rozvratu na norské scéně, vše se dělilo na sympatizanty s Euronymem nebo Grishnackhem. Jako v mateřské školce." (Maniac - nový frontman MAYHEM). A ještě slova legendy Quorthona (BATHORY): "Vražda je strašné zlo. Snad nejhorší. Rozumím vypálenému kostelu, jako určitému symbolickému znaku, ale pálit a vraždit v praxi, to je ubohost, intelektuální chudoba nejvyššího stupně. Ve všech sférách společnosti existuje extremismus jako skrytá bestie v každém z nás. Když se dá do pohybu, následuje řetězová reakce. Vím, že tito ubozí živlové jsou narkomany nejhrubšího zrna, chudáčkové na duchu, kteří svými debilními činy vrhli zkažené světlo na ostatní kvalitní black metalové kapely. Kapely, které nepotřebují k vyniknutí žádné zrůdné jednání. Vzkazuji těmto lidem: Zvolněte! Přemýšlejte! Za pár let se budete stydět za všechno, co jste učinili. Nemusíte pálit kostely ani vraždit nevinné lidi, aby jste vyjádřili svůj odpor ke křesťanství." Ano, čas také ukázal. Od Countovy vraždy uteklo už hodně let a metalová scéna se naprosto obměnila. Nové vlivy, které se hudbou začaly prolínat byly zkrátka k nezastavení. Rovněž na norské black metalové scéně došlo k velkému zklidnění. EMPEROR, IMMORTAL, MAYHEM…ti všichni dnes vydávají alba a jsou uznávanými veličinami v rockovém světě. Dostaly se tam, kde si je ještě mnozí nedokázali vůbec představit (a ani nechtěli představit). Evoluce se nedá zastavit. Varg Vikernes to všechno sleduje ze žaláře. Co se mu asi rodí v hlavě…možná zpytuje svědomí, možná všeho lituje…nikdo neví…vrátí se?
Ozvěny ze žaláře
V líčení teskných a černých osudů jsem se ještě nezastavil u několika nahrávek, které určitě stojí za to zmínit. Diskografii musí být učiněno zadost. Ještě než Varg spáchal výše zmíněný mord, spolupracoval s DARK THRONE na albu "Transylvanian Hunger". Dokonce z jeho pera pochází téměř všechny texty. Nelítostná deska ničí vše, co jí pod ruku přijde. Abnormální brutalita, rychlost a samozřejmě typický zvuk si nezadá s ostatními slavnějšími black metalovými nahrávkami. Celkově album, řekl bych, zapadlo. Vyšlo u velmi známé vydavatelské firmy Peaceville a jen podotknu, že jednou z nejvýraznějších kapel této stáje byla britská ANATHEMA! Norsko mrazilo a přitahovalo zároveň. Varg sice už dřepěl v lochu, nicméně jeho "šuplíky" byly plné nevydaných skladeb. Malá
podzemní vydavatelství se předhání, kdo přinese raritnější bootleg. Sběratelé těchto pikanterií mají i do dnešních dnů co shánět. Asi by nemělo cenu zde sepisovat seznam těchto nahrávek. Většinou se všechny skladby objevily na nějakém z oficiálních alb. Výjimku tvoří vykopávky, které Varg pořídil na počátku existence BURZUM. Na bootlegu z roku 2003 nazvaném "Hvis Lyset Tar Oss/Ragnarok II (A New Beginning)" se dokonce objevuje s Vargem jistý Sveinbjorn Beinteinsson, jenž ve třech raritních skladbách vypomohl s vokály. Za pozornost jistě stojí skladba "Duet With Mayhem (Previously Only On Original Deathcrush)". Nebudu vás však trápit vykopáváním těchto kousků a vrhnu se na oficiální nosiče. Tím posledním (klasicky black metalovým) je asi nejznámější opus "Filosofem". Vyšel pod hlavičkou Misantropy records v roce 1996 a provádí nás cestou naprosto syrového black metalu. Zvuk je ještě více řezavější a Vargův vokál jako kdyby se topil v neprodyšné bažině nenávisti. Těžko odhadovat, za jakých okolností tento materiál vznikl, ovšem je z něho cítit nenávist až hrůza. Temnotu rozechvívá ještě prostup klasických ambientních motivů, což už je jakýsi znak BURZUM. K úvodní skladbě "Dunkelheit" (Temnota) bylo dokonce pořízeno video (zde odkaz na youtube). Doslova apokalyptickou skladbou je "Jesus´s Tod" (Ježíšova smrt). Utrpení zaživa. Celé dílo se honosí ryzím podzemním zvukem, takže nečekejte ani náznak čistoty. Atmosférou je však "Filosofem" typickým dílem BURZUM a fanoušci tenhle přival vichřice radostně uvítali. Naprostý šok přichází v poslední čtvrtině alba. Skladba "Rundgang um die transzendentale Saule der Singularitat" (Cesta kolem transcendentální brány jedinečnosti) je zhruba tak dlouhá, jako její název. Dosahuje víc jak šestadvaceti minut (!) a ke slyšení je naprosto stereotypní ambientní motiv, patřící téměř až do relaxační hudby. Řádně "psycho" je i závěr alba "Gebrechlichkeit II"(Senilita II), navazující na předchozí umíráček, ovšem za doprovodu skomírající kytary. Tady by se dala historie BURZUM uzavřít, ale vězeň ve spolupráci s věrnými druhy z Misantropy records společným úsilím vydali ještě dvě další oficiální alba. Hudbu stvořil
jednoduchými hudebními mechanismy Varg, přímo ve vězení!!! Další trhák mohl být na světě, ale zřejmě nebyl. Alba "Balder´s Dod" (1997) a "Hlidskjalf" jsou ukázkou depresivního ambientu. Bez zpěvu, bez života. Hudba připomíná stav po zániku naší planety. Všechny kompozice jsou tou nejbolestnější formou hudebního vyjádření. Když si najdete čas a hlavně náladu, nebojte se tyhle dvě alba vychutnat. Vargovi stačilo málo prostředků k tomu, aby ze sebe vydal to, co vydal. Když mi pokojem zní chorálové melodie z padlých norských kostelů, sám přemýšlím nad tím, co se našemu hlavnímu protagonistovi asi honí hlavou. Pokud bych měl dvě alba srovnat, tak mé hudební volání spíše inklinuje k tomu poslednímu. Geniální motivy najdete téměř v každé skladbě. Zaujme něžná "Die Leibe Nerpus," tak i "prokletá" "Ansuzgardaraiwo.". Některé momenty znějí naprosto jednoduše, ovšem atmosféra v drážkách CD je naprosto neopakovatelná. A tak jsem se dostal ve svém líčení do až samotného konce. Jak už jsem výše zmínil, BURZUM se neustále objevují na různých kompilacích, výběrech, videokazetách či tributních deskách. Jejich duch neustále poletuje nad zasněženou norskou scenérií. Tahle temná historie bude jednou možná dopsána…dopíše ji sám život. Varg Vikernes (Count Grishnackh) odpočívá ve své sluji. Věřme, že jestli se vrátí do civilního života, zasvětí ho (no, možná špatné spojení) výhradně hudbě. Protože v tomhle ohledu byl králem. Do jeho propuštění chybí pár let…
Discografie:
1991 Demo 1
1991 Demo 2
1992 Demo 3 (Burzum)
1992 Burzum
1993 Det Som Engang Var
1993 Aske
1994 Hvis Lyset Tar Oss
1995 Burzum / Aske
1996 Filosofem
1997 Daudi Baldrs
1999 Hlidskjalf
Další obrázky Burzum zde.
Krátký anglický dokument o Burzum zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vojtěch Huml Vojtěch Huml | 3. března 2008 v 9:19 | Reagovat

Naprosto skvělé!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

2 to je jedno to je jedno | 28. dubna 2008 v 19:17 | Reagovat

Hele máš to tady supr ale nic s toho není pravda až na poslední tři věty vímto pač můj strejda je bratr jejich baskytarysty........tak bohužel!

3 3 3 | 22. června 2008 v 23:51 | Reagovat

tak bohužel!???  ty krestane

4 Beathe Beathe | Web | 18. července 2008 v 12:16 | Reagovat

Varga už pustiliiii :-*:-*

5 dolejs1111 dolejs1111 | E-mail | 20. července 2008 v 22:24 | Reagovat

Eště několik zajímavostí... Varg se opravdu hodně inspiroval světem J. R. R. Tolkiena, protože Grishnakh je skřet který se podílel na zabití Boromira a poté unesl Pipina a Smíška a sám názem BURZUM je v černé řeči Mordoru ,,temnota¨ Ale ta hudba je skvělá

6 morgarath morgarath | 13. října 2009 v 10:05 | Reagovat

grishnak je opravdu skret, ale Varg si tam pridal C,jako Grishnack, aby se trochu odlisil...ano.burzum znamena v cerne reci temnota,ale Tolkien si toto slovo vypujcil ze staronorstiny,kde burz znamena temny a koncovka -um je neco jako nejake mnozne cislo nebo co,tudiz burzum jako temnota je jak ze staronorstiny tak z cerne reci mordoru..
jinak me teda docela zklamala ta rec Quorthona z Bathory,nevedel sem ze byl proti paleni kostelu...

pro:to je jedno: tvuj strejda ze je bracha jejich basaka?a kteryho?burzum snad nemeli basaka ne?mozna tak mayhem,ale ze by to byl nekdo z ceska,nevim no:DD

Burzum forever!!!!!

7 morgarath morgarath | 13. října 2009 v 10:06 | Reagovat

[6]: pardon,ma to byt Grishnackh...zapomel sem na h...

8 :D :D | 26. listopadu 2009 v 21:09 | Reagovat

No na poslednim albu Mayhem byl basák právě Varg :D

9 * * | 23. června 2010 v 18:15 | Reagovat

:D

10 * * | 23. června 2010 v 18:16 | Reagovat

To je dobrý no a můj táta je Kačer donald asi :D

11 Skinhead 88 Skinhead 88 | 19. září 2010 v 21:10 | Reagovat

To je jedno : Bohužel pro tebe asi sis nepřečetl ten článek BURZUM je One Man Band !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama